Dnes se až na vyjímky prodávají a montují kondenzační kotle. Většinou se vyrábí jako závěsné na zeď a mohou se montovat i do koupelen. Já bych si ale do koupelný kotel nikdy nedal. Kotel patří do kotelny.
Kondenzační kotel má dvě velké výhody. Za prvé je to samozřejmě vysoká účinnost. Kotel dokáže využít i energii, která u klasických atmosferických kotlů vylítne komínem v podobé páry. Teplota spalin u kondenzčního kotle je pouhých 40-50°C. S tím souvisi druhá značná výhoda. Ke kotli není potřeba klasický komín. Vzhledem k nízké teplotě spalin je součástí kotle nucený odtah ventilátorem a komín je plastový vyvedený jen na fasádu. Pro laika bych to popsal asi jako vývod od digestoře.
Účinnost kondenzačního kotle > 100%
To je samozřejmě nesmysl, ale prostě se to postaru počítá tak blbě, že to tak u kondenzačního kotle vychází. Pro porovnání se starými kotli je tento údaj tedy v pořádku.
100% účinnost se totiž počítá jako teplo získané spálením 1m3 kdy při spalování odchází nevyužitá vodní pára. Jedná se o VÝHŘEVNOST.
Protože kondenzační kotel ale výužívá i teplo z vodní páry, může se dostat až na teoretických 111%. V praxi je ale maximum asi 109%.
Správnější by bylo počítat tak zvané SPLANÉ TEPLO které už počítá i s teplem obsaženém v páře.
Konec horkým radiátorům
S kondenzačním kotlem musíte snížit teplotu radiátorů. Teplota vratné vody tzv. zpátečky musí být pod 55°C, ideálně pod 30°C. Je to z toho důvodu, aby se využil právě potenciál teploty páry. Pokud zároveň s výměnou kotel zateplíte dům a tím snížíte tepelné ztráty domu, nemusí být s radiátory problém. Pokud máte ale radiátory nadimenzované tak akorát, budete je pravděpodobně muset vyměnit za radiátory s vyšším výkonem, protože budou mít nižší teplotu.
Autoři fotek v článku z Pixabay: Ulrich Dregler